Papírové řetězy

Wabi Daněk

1:SlAepuje očko do očka, řHmetězy z papíru,
nC#mení to jen tak z plezíru a v dE7omě voní vánočka,
cAo kdyby právě zrovna teď, pHmohyby prstů stále stejný,
C#muž ví, že je to beznadějný, E7už to ví, že se nedočká.
R:ŘDetězy pE7apírový zmAění se nF#ma okovy,
nDikdo jí nC#meodpoví, nE7ikdo se nezeptá,
zDa šperky sE7afírový nAekoupí tF#mo, co není,
jDe jako vC#me vězení, vDmánoční nAoc, vDmánoční nAoc.
Pomalu chystá večeři, prostírá po paměti,
venku jsou slyšet hlasy dětí a někdo zvoní u dveří,
běží jak voda v potoce, je to jen pošťák s telegramem,
zarámovaný dveřním rámem přeje veselé Vánoce.
Nemusí ani slova číst, je jí to dávno všechno jasné,
tak zavře dveře, světlo zhasne, ke stolu nese bílý list,
nůžkama proužek po proužku odstřihuje z něj mechanicky
a na řetězech jako vždycky přibývá kroužek po kroužku.
+ vDmánoční nAoc ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:34:18.631+00:00
Datum poslední změny :2018-10-21T15:52:45.493097+00:00
Výsledky hledání: